"V žádné zemi, ani v rozvojové, ani v socialistické, ani v kapitalistické neexistuje to, aby patnáctiletý děti určovaly, kdy má odejít prezident nebo kdy má přijít a kdo jím má být. A to se bohužel stalo."
soudruh Miroslav Štěpán, 23. listopadu 1989, v pražské ČKD k dělníkům
"Kolik je vám roků? Kolik je vám roků pane Michálku? Dvacet osm roků. To přece není možný, aby tady takovej chlapec, říkal tyto věci jako..."
soudruh Jaroslav Faltýnek, 1. července 2018, v Otázkách Václava Moravce na Jakuba Michálka
Ve své písni "Iniciativní" zpívá Tomáš Klus: "Dvacet let uteklo, jen my se nezměnili."
Tato píseň je už "pár" let stará.
Nyní můžeme říct: Skoro třicet let uteklo, jen bolševici se nezměnili.
Jejich praktiky vždy byly, jsou a vždy budou stejné.
Debatu začnou klasickým boucháním do stolu. Všechno je špatně, všechno je rozkradené. Pak se ukáže na viníky. Většinou to jsou třídní nepřátelé, cizáci a menšiny. Pokud jim někdo začne oponovat, dozví se, že je jeden z těch, kdo za současný stav může. To platí v případě, že už má daný oponent vyšší věk. Pokud se jedná o mladého oponenta, následuje: "Kolik ti je?" nebo "Co si v životě dokázal?" A končí to: "Nic si nezažil a na vojně si taky nebyl."
Masaryk říkal: "Demokracie je diskuze."
Ale také dodával, že k demokracii je třeba demokratů...
Co z toho plyne?
Diskutovat s lidmi typu Faltýnka, Bureše, Falmera, Pitomia či Zemana je zbytečné. Nesmyslné. A skoro bych řekl, že i kontraproduktivní.
Jaký má smysl, když se "pražská kavárna" a "Bakalovi novináři" na Twitteru pohorší? A někteří (ti nejnaivnější) si řeknou: "Po tomhle je někdo ještě bude volit?"
Doporučuji podívat se na "hlavní" diskuzní portály. Myšleno, kam chodí "masa" lidí, čili průměrní voliči.
Zjistíte, že "mu to Faltýnek pěkně nandal" a "co si to ten Michálek dovoluje"...
A to cituji, jen ty "nejslabší kousky".
soudruh Miroslav Štěpán, 23. listopadu 1989, v pražské ČKD k dělníkům
"Kolik je vám roků? Kolik je vám roků pane Michálku? Dvacet osm roků. To přece není možný, aby tady takovej chlapec, říkal tyto věci jako..."
soudruh Jaroslav Faltýnek, 1. července 2018, v Otázkách Václava Moravce na Jakuba Michálka
Ve své písni "Iniciativní" zpívá Tomáš Klus: "Dvacet let uteklo, jen my se nezměnili."
Tato píseň je už "pár" let stará.
Nyní můžeme říct: Skoro třicet let uteklo, jen bolševici se nezměnili.
Jejich praktiky vždy byly, jsou a vždy budou stejné.
Debatu začnou klasickým boucháním do stolu. Všechno je špatně, všechno je rozkradené. Pak se ukáže na viníky. Většinou to jsou třídní nepřátelé, cizáci a menšiny. Pokud jim někdo začne oponovat, dozví se, že je jeden z těch, kdo za současný stav může. To platí v případě, že už má daný oponent vyšší věk. Pokud se jedná o mladého oponenta, následuje: "Kolik ti je?" nebo "Co si v životě dokázal?" A končí to: "Nic si nezažil a na vojně si taky nebyl."
Masaryk říkal: "Demokracie je diskuze."
Ale také dodával, že k demokracii je třeba demokratů...
Co z toho plyne?
Diskutovat s lidmi typu Faltýnka, Bureše, Falmera, Pitomia či Zemana je zbytečné. Nesmyslné. A skoro bych řekl, že i kontraproduktivní.
Jaký má smysl, když se "pražská kavárna" a "Bakalovi novináři" na Twitteru pohorší? A někteří (ti nejnaivnější) si řeknou: "Po tomhle je někdo ještě bude volit?"
Doporučuji podívat se na "hlavní" diskuzní portály. Myšleno, kam chodí "masa" lidí, čili průměrní voliči.
Zjistíte, že "mu to Faltýnek pěkně nandal" a "co si to ten Michálek dovoluje"...
A to cituji, jen ty "nejslabší kousky".