Ještě jednou se vrátím k připomínce obětí holokaustu, jež se odehrála v Izraeli u příležitosti 75. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi. Takřka všichni politici, kteří zde vystoupili s projevem, se shodli na odpornosti holokaustu a koncentračních táborů, přičemž zdůrazňovali, že něco takového se už nesmí nikdy opakovat.
Tady ovšem nastává naprosto evidentní rozpor mezi slovy a činy. Něco velmi podobného se totiž děje. Právě dnes. Právě ve chvílích, kdy čtete tento blog, jsou miliony lidí vězněny v koncentračních táborech Čínské lidové republiky. A aby bylo absurdnu učiněno za dost, mnozí z politiků, kteří v Izraeli tak procítěně mluvili o obětech nacistů, pravidelně létají za "hlavním zřizovatelem" těchto táborů. Prezidentem Čínské lidové republiky, soudruhem Si Ťin-pchingem. Podávají si s ním ruku, usmívají se, vyměňují si žoviálnosti, podepisují obchodní smlouvy. Nedovedu je označit jinak, než jako pokrytce.
Nyní jen pár stručných faktů k oněm táborům, které ČLR eufemisticky nazývá jako "Střediska odborného vzdělání a přípravy" a které mají za cíl zlikvidovat Ujgury. Vznikly v roce 2017 a už tehdy zde ČLR uvěznila na půl milionu Ujgurů. O rok později věznila v táborech přes milion lidí a odhady za rok 2019 mluví až o třech milionech vězňů.
V táborech panuje velmi přísný režim. Šikana, násilí, mučení. Za způsoby mučení by se nestydělo ani Gestapo. Na základě svědectví několika lidí, kterým se podařilo uprchnout, víme, že se lidé v táborech pravidelně "ztrácí". Nelze odhadnout prozatímní počet obětí. Může jich být tisíc, deset tisíc i sto tisíc. Nebo ještě více. Odhady i názory se velmi rozcházejí. Naopak je obecná shoda, že mladým a zdravým vězňům, kteří se nechtějí nechat "převychovat" jsou velmi často odebírány orgány. Někdy i za živa. Na obchodech s lidskými orgány vydělává ČLR velké peníze.
Stejně otřesné je, jakým způsobem se Ujgurové do táborů často dostanou. Jednoduše se "ztratí". Jednoho dne se kupříkladu nevrátí z práce či ze školy. A už o nich rodina nikdy neuslyší. Jsou známy případy, kdy se rodičům "ztratilo" několik dětí či naopak, kdy dítě přišlo o oba rodiče.
Je mnoho států na světě, kde se vraždí novináři, likvidují političní odpůrci, existují političtí vězni či je perzekvována opozice. Bohužel jsme si na to tyto hrůzy zvykli a bereme je jako fakt. Jsou to strašné věci a činy. Nicméně žádný jiný stát na světě neprovozuje tak systematické likvidování jedné menšiny na základě jejich národnosti a náboženství. Něco takového lze srovnávat snad jen s tím, jak židy likvidovalo nacistické Německo a Armény Osmanská říše. Jsem pevně přesvědčen, že budoucí generace označí i masové likvidování Ujgurů jako genocidu.
A budou se ptát, stejně jako se dnes ptáme my v případě holokaustu: Jak se to mohlo stát? Předchozí generace se ptáme, jak mohla dopustit likvidaci židů a budoucí generace se bude ptát té naší, jak mohla dopustit likvidaci Ujgurů.
Nicméně jsou tady dva rozdíly, které rozhodně nehrají v náš prospěch. Zaprvé, když se židů za války někdo zastal, či jim pomáhal, často sám skončil v koncentráku. Když se my zastaneme Ujgurů, nestane se nám nic. A přesto se jich nezastáváme buďto vůbec nebo jen velmi málo. A zadruhé, lidé tehdy tak úplně nevěděli, co se s židy doopravdy děje. My ale víme, že cílem čínských komunistů je konečné řešení ujgurské otázky. A jestliže to víme, snažíme se jim pomoct?
Naopak. Vesele volíme politiky, kteří létají do ČLR. S radostí nakupujeme na AliExpressu a podobných stránkách. Je to přeci levnější! A to je nejdůležitější. Proč se zajímat o to, že takovýmto nákupem se stáváme přímými spolupachateli zla. Že každý nákup na e-shopech pocházejících z ČLR zajišťuje peníze (byť ve velmi malé míře) na stavbu koncentračních táborů pro Ujgury. Když se podívám kolem sebe, kde kdo má mobil Huawei, fitness náramek Xiaomi a vůbec neřeší, že podpořil stavbu dalšího bloku "převýchovných táborů". Jsme za toto zlo přímo spoluzodpovědní.
Něco se může změnit jen v případě, jestliže každý začne sám u sebe. My, normální občané, můžeme volit politiky, kteří jsou vůči ČLR nekompromisní (pro příklad Pavel Fischer), nakoupit na Amazonu a pořídit si Samsung či LG místo Huaweie. A především, můžeme o tom mluvit a snažit se o osvětu mezi spoluobčany.
Politici mohou být na ČLR mnohem tvrdší, opakovat, že koncentrační tábory musí komunistická strana okamžitě zrušit a zároveň tímto krokem podmiňovat obchodní dohody. Krok jedné země může vytvořit velký příklad těm ostatním a zajistit vzedmutí občanské společnosti po celém světě.
Vše začíná tím, že nesmíme být ke zlu slepí a ignorovat jej. Od tohoto bodu se odvíjí naše další činy. Na závěr přidám citát Jana Palacha, který se sem velmi hodí:
"Člověk musí bojovat proti tomu zlu, na které právě stačí."
Tady ovšem nastává naprosto evidentní rozpor mezi slovy a činy. Něco velmi podobného se totiž děje. Právě dnes. Právě ve chvílích, kdy čtete tento blog, jsou miliony lidí vězněny v koncentračních táborech Čínské lidové republiky. A aby bylo absurdnu učiněno za dost, mnozí z politiků, kteří v Izraeli tak procítěně mluvili o obětech nacistů, pravidelně létají za "hlavním zřizovatelem" těchto táborů. Prezidentem Čínské lidové republiky, soudruhem Si Ťin-pchingem. Podávají si s ním ruku, usmívají se, vyměňují si žoviálnosti, podepisují obchodní smlouvy. Nedovedu je označit jinak, než jako pokrytce.
Nyní jen pár stručných faktů k oněm táborům, které ČLR eufemisticky nazývá jako "Střediska odborného vzdělání a přípravy" a které mají za cíl zlikvidovat Ujgury. Vznikly v roce 2017 a už tehdy zde ČLR uvěznila na půl milionu Ujgurů. O rok později věznila v táborech přes milion lidí a odhady za rok 2019 mluví až o třech milionech vězňů.
V táborech panuje velmi přísný režim. Šikana, násilí, mučení. Za způsoby mučení by se nestydělo ani Gestapo. Na základě svědectví několika lidí, kterým se podařilo uprchnout, víme, že se lidé v táborech pravidelně "ztrácí". Nelze odhadnout prozatímní počet obětí. Může jich být tisíc, deset tisíc i sto tisíc. Nebo ještě více. Odhady i názory se velmi rozcházejí. Naopak je obecná shoda, že mladým a zdravým vězňům, kteří se nechtějí nechat "převychovat" jsou velmi často odebírány orgány. Někdy i za živa. Na obchodech s lidskými orgány vydělává ČLR velké peníze.
Stejně otřesné je, jakým způsobem se Ujgurové do táborů často dostanou. Jednoduše se "ztratí". Jednoho dne se kupříkladu nevrátí z práce či ze školy. A už o nich rodina nikdy neuslyší. Jsou známy případy, kdy se rodičům "ztratilo" několik dětí či naopak, kdy dítě přišlo o oba rodiče.
Je mnoho států na světě, kde se vraždí novináři, likvidují političní odpůrci, existují političtí vězni či je perzekvována opozice. Bohužel jsme si na to tyto hrůzy zvykli a bereme je jako fakt. Jsou to strašné věci a činy. Nicméně žádný jiný stát na světě neprovozuje tak systematické likvidování jedné menšiny na základě jejich národnosti a náboženství. Něco takového lze srovnávat snad jen s tím, jak židy likvidovalo nacistické Německo a Armény Osmanská říše. Jsem pevně přesvědčen, že budoucí generace označí i masové likvidování Ujgurů jako genocidu.
A budou se ptát, stejně jako se dnes ptáme my v případě holokaustu: Jak se to mohlo stát? Předchozí generace se ptáme, jak mohla dopustit likvidaci židů a budoucí generace se bude ptát té naší, jak mohla dopustit likvidaci Ujgurů.
Nicméně jsou tady dva rozdíly, které rozhodně nehrají v náš prospěch. Zaprvé, když se židů za války někdo zastal, či jim pomáhal, často sám skončil v koncentráku. Když se my zastaneme Ujgurů, nestane se nám nic. A přesto se jich nezastáváme buďto vůbec nebo jen velmi málo. A zadruhé, lidé tehdy tak úplně nevěděli, co se s židy doopravdy děje. My ale víme, že cílem čínských komunistů je konečné řešení ujgurské otázky. A jestliže to víme, snažíme se jim pomoct?
Naopak. Vesele volíme politiky, kteří létají do ČLR. S radostí nakupujeme na AliExpressu a podobných stránkách. Je to přeci levnější! A to je nejdůležitější. Proč se zajímat o to, že takovýmto nákupem se stáváme přímými spolupachateli zla. Že každý nákup na e-shopech pocházejících z ČLR zajišťuje peníze (byť ve velmi malé míře) na stavbu koncentračních táborů pro Ujgury. Když se podívám kolem sebe, kde kdo má mobil Huawei, fitness náramek Xiaomi a vůbec neřeší, že podpořil stavbu dalšího bloku "převýchovných táborů". Jsme za toto zlo přímo spoluzodpovědní.
Něco se může změnit jen v případě, jestliže každý začne sám u sebe. My, normální občané, můžeme volit politiky, kteří jsou vůči ČLR nekompromisní (pro příklad Pavel Fischer), nakoupit na Amazonu a pořídit si Samsung či LG místo Huaweie. A především, můžeme o tom mluvit a snažit se o osvětu mezi spoluobčany.
Politici mohou být na ČLR mnohem tvrdší, opakovat, že koncentrační tábory musí komunistická strana okamžitě zrušit a zároveň tímto krokem podmiňovat obchodní dohody. Krok jedné země může vytvořit velký příklad těm ostatním a zajistit vzedmutí občanské společnosti po celém světě.
Vše začíná tím, že nesmíme být ke zlu slepí a ignorovat jej. Od tohoto bodu se odvíjí naše další činy. Na závěr přidám citát Jana Palacha, který se sem velmi hodí:
"Člověk musí bojovat proti tomu zlu, na které právě stačí."