Žádnou otázku, v různých variacích, jsem za poslední roky neslyšel vícekráte. A zároveň ji slýchám čím dál častěji a s čím dál menším pochopením. Nebudu Vám nic nalhávat, sám smýšlím velmi obdobně.
Zkusme se tedy, na následujících řádcích, zamyslet: "Proč lidé volí Babiše?" Odpověď nám také napoví, co lze s daným stavem dělat.
Předně je nutné chápat "fenomén Babiš" v kontextu minimálně posledních 50 let a nikoli pouze dnešní doby. Často se totiž hodnotí buďto pouze vývoj naší země po roce 1989 či dokonce jen 21. století. Nejprve se podívejme na smýšlení elektorátu hnutí ANO o samotném Babišovi.
Vezmu to postupně:
Byl v KSČ. - "No a co?" Drtivou většinu jeho voličů něco takového absolutně nezajímá. Mnoho z nich bylo také v KSČ (či příslušníci jejich rodin). Uvědomme si, že v KSČ byly miliony lidí.
Estébák, co donášel na kamarády. - "Kdo ví, jak to bylo." Nejčastější odpověď. Poté následuje: "Vždyť několik soudů vyhrál. Takových bylo."
Vládne s komunisty. - "Co je na tom?" K tomu vám velká část podporovatelů hnutí ANO dodá, že "za komunistů bylo stejně líp."
Má neuvěřitelný střet zájmů. - "A to je jako co?" Jsem přesvědčen, že devět z deseti voličů ANO netuší, co je to střet zájmů.
Krade dotace. - "A kdo ne?" Přesně takhle to voliči Babiše vnímají. Dozvíte se: "Ukradl to z EU, to nevadí."
Ohrožuje demokracii. - "To není pravda." Voliči Babiše chápu demokracii jinak, než Pražsko-Twitterová bublina. Je to pro ně "hození" lístku do urny. A to jim Babiš nebere. Naprosto nepřijatelné výroky, že Parlament je žvanírna a že jako premiér nebude chodit na interpelace, jim imponují.
Je nesolidární a odmítá pomáhat. - "V pořádku! Kalousek by sem natahal ty muslimáky!" Víc není třeba dodávat.
Státní rozpočet je ve schodku. - "Hlavně, že zvyšuje důchody, Kalousek udělal větší schodek a přidal nám 40 korun." Tím debata o rozpočtu končí.
Tímto bych ukončil krátkou sondáž do mysli průměrného voliče hnutí ANO. Vůbec tím nechci říct, že jsou takoví všichni. To zajisté ne. Ale kolem tří čtvrtin určitě ano. Teď zcela pominu marnou (mnohdy trapnou) snahu opozice "nějakým způsobem" přetáhnout na svou stranu zbývající čtvrtinu. Kdyby byli opoziční politici výrazně schopnější, zajisté by se jim to (alespoň u části) podařilo. Zaměřme se ale nyní na tu hlavní část.
Jedná se (pokud budu brát v potaz můj odhad uvedený výše v porovnání s výsledkem posledních voleb do Sněmovny) o zhruba 1 150 000 lidí. K tomu si ještě připočtěme další frustrované voliče, jež volí komunisty a SPD (tedy strany, které mají k hnutí ANO blízko a jejichž voliči jsou na podobné myšlenkové vlně). Rázem zjistíme, že máme v zemi přes dva miliony lidí s výše zmíněným uvažováním.
Dále si uvědomme, že je tomu tak v době, kdy se naší zemi daří jako snad nikdy v její historii. Neuvěřitelný růst platů, prakticky neexistující nezaměstnanost. Děsím se odhadovat, co se stane, pokud přijde velká krize.
Nabízí se jediné možné (a trochu přijatelné řešení). Tedy, že u nás vznikne nová (starými skandály nezatížená) levicová strana, která kombinací mistrného politického marketingu a silné kontaktní kampaně přebere už nyní část voličstva hnutí ANO (ale i komunistům a SPD, voliči ČSSD přejdou rádi) a po pádu Babiše (ten přijde do několika málo let) i zbytek jeho voličů.
Jak si takovou stranu představuji? Měl by ji vést silný a uvěřitelný lídr (to je dnes nutná podmínka), měla by mít jasně levicový, trochu populistický program a samozřejmě by měla být výrazně euroskeptická. Nikoli volat po vystoupení z EU, ale silně kritizovat EU. Jinak dnes strana pro tento typ elektorátu uspět nemůže.
A ještě jedno pozitivum by měl vznik nové levicové strany. V případě sjednocení pravice by se opět, po mnoha letech, mohl do naší politiky navrátit klasický střet mezi pravicí a levicí.
Zkusme se tedy, na následujících řádcích, zamyslet: "Proč lidé volí Babiše?" Odpověď nám také napoví, co lze s daným stavem dělat.
Předně je nutné chápat "fenomén Babiš" v kontextu minimálně posledních 50 let a nikoli pouze dnešní doby. Často se totiž hodnotí buďto pouze vývoj naší země po roce 1989 či dokonce jen 21. století. Nejprve se podívejme na smýšlení elektorátu hnutí ANO o samotném Babišovi.
Vezmu to postupně:
Byl v KSČ. - "No a co?" Drtivou většinu jeho voličů něco takového absolutně nezajímá. Mnoho z nich bylo také v KSČ (či příslušníci jejich rodin). Uvědomme si, že v KSČ byly miliony lidí.
Estébák, co donášel na kamarády. - "Kdo ví, jak to bylo." Nejčastější odpověď. Poté následuje: "Vždyť několik soudů vyhrál. Takových bylo."
Vládne s komunisty. - "Co je na tom?" K tomu vám velká část podporovatelů hnutí ANO dodá, že "za komunistů bylo stejně líp."
Má neuvěřitelný střet zájmů. - "A to je jako co?" Jsem přesvědčen, že devět z deseti voličů ANO netuší, co je to střet zájmů.
Krade dotace. - "A kdo ne?" Přesně takhle to voliči Babiše vnímají. Dozvíte se: "Ukradl to z EU, to nevadí."
Ohrožuje demokracii. - "To není pravda." Voliči Babiše chápu demokracii jinak, než Pražsko-Twitterová bublina. Je to pro ně "hození" lístku do urny. A to jim Babiš nebere. Naprosto nepřijatelné výroky, že Parlament je žvanírna a že jako premiér nebude chodit na interpelace, jim imponují.
Je nesolidární a odmítá pomáhat. - "V pořádku! Kalousek by sem natahal ty muslimáky!" Víc není třeba dodávat.
Státní rozpočet je ve schodku. - "Hlavně, že zvyšuje důchody, Kalousek udělal větší schodek a přidal nám 40 korun." Tím debata o rozpočtu končí.
Tímto bych ukončil krátkou sondáž do mysli průměrného voliče hnutí ANO. Vůbec tím nechci říct, že jsou takoví všichni. To zajisté ne. Ale kolem tří čtvrtin určitě ano. Teď zcela pominu marnou (mnohdy trapnou) snahu opozice "nějakým způsobem" přetáhnout na svou stranu zbývající čtvrtinu. Kdyby byli opoziční politici výrazně schopnější, zajisté by se jim to (alespoň u části) podařilo. Zaměřme se ale nyní na tu hlavní část.
Jedná se (pokud budu brát v potaz můj odhad uvedený výše v porovnání s výsledkem posledních voleb do Sněmovny) o zhruba 1 150 000 lidí. K tomu si ještě připočtěme další frustrované voliče, jež volí komunisty a SPD (tedy strany, které mají k hnutí ANO blízko a jejichž voliči jsou na podobné myšlenkové vlně). Rázem zjistíme, že máme v zemi přes dva miliony lidí s výše zmíněným uvažováním.
Dále si uvědomme, že je tomu tak v době, kdy se naší zemi daří jako snad nikdy v její historii. Neuvěřitelný růst platů, prakticky neexistující nezaměstnanost. Děsím se odhadovat, co se stane, pokud přijde velká krize.
Nabízí se jediné možné (a trochu přijatelné řešení). Tedy, že u nás vznikne nová (starými skandály nezatížená) levicová strana, která kombinací mistrného politického marketingu a silné kontaktní kampaně přebere už nyní část voličstva hnutí ANO (ale i komunistům a SPD, voliči ČSSD přejdou rádi) a po pádu Babiše (ten přijde do několika málo let) i zbytek jeho voličů.
Jak si takovou stranu představuji? Měl by ji vést silný a uvěřitelný lídr (to je dnes nutná podmínka), měla by mít jasně levicový, trochu populistický program a samozřejmě by měla být výrazně euroskeptická. Nikoli volat po vystoupení z EU, ale silně kritizovat EU. Jinak dnes strana pro tento typ elektorátu uspět nemůže.
A ještě jedno pozitivum by měl vznik nové levicové strany. V případě sjednocení pravice by se opět, po mnoha letech, mohl do naší politiky navrátit klasický střet mezi pravicí a levicí.