V kontextu dění posledních týdnů si začínám uvědomovat, že nejen v našich myslích ale i našich životech musí dojít k zásadní změně. K tomu, jak přistupujeme nejen k životu vlastnímu, ale i tomu, jakou máme dějinnou odpovědnost.
V první řadě je důležité napravit chyby z let 1989 a 1990. Musí dojít k dekomunizaci a derusizaci naší země. Proč?
Protože velké dějinné události (a to, co se děje kolem nás bude jednou označeno za klíčové momenty moderní historie) se odehrávají v symbolech a gestech.
V naší zemi jsou desítky možná stovky památníků "našich osvoboditelů z roku 1945". V roce 1945 nás nikdo neosvobodil. Na co si to vlastně hrajeme? Že jsme si něco nalhávali do roku 1989 je možná pochopitelné, ale proč to děláme dodnes? Proč žijeme ve lži?
Lež, že nás v roce 1945 osvobodil SSSR je mnohem zásadnější, než se na první pohled může zdát. Do dnešních dnů ovlivňuje naše života. Kdybychom se dokázali této lži včas zbavit, neměli bychom v parlamentu ještě loni na podzim komunisty a prezidentem by nebyl Zeman. Tato lež umožnila směřování naší země nikoli směrem ke svobodné společnosti, která umí přistoupit a kriticky se podívat na svou historii, ale směrem k postsovětskému způsobu myšlení.
Dnes se smějete rozhovorům s obyčejnými obyvateli Ruska, kteří věří, že jejich armáda denacifikuje Ukrajinu. Smějete se jim, že pořád bojují staré bitvy. Copak my je nebojujeme? Před každými volbami se vytáhnou sudetští Němci. Zeman vyhrál volby v roce 2013 jen díky tomu, že ze svého protikandidáta udělala pomalu nacistu. Kde je tedy rozdíl? V míře?
Pojďme toto všechno razantně utnout. A pojďme si říct dějinná fakta. Sovětský svaz se připravoval na válku nejdéle ze všech. Prakticky od momentu, co Stalin stabilizoval svou pomoc připravoval zemi na válku. Všechno, co dělal, všechno, co známe pod pojmy "Velká čistka", atmosféra strachu, kontroly, kterou vybudoval v Rusku, měla za cíl obyvatele připravit na válku. Stalin totiž věděl, že Rusko neprohrálo Velkou válku na bojišti, ale doma. Že se země rozpadla zevnitř. A tomuto chtěl zabránit.
Máme zde tedy Stalina, který připravuje SSSR na válku ještě v době, kdy Hitler ještě není ani německým kancléřem! V době, kdy začala druhá světová válka měl Sovětský svaz více tanků, než všechny země na světě dohromady. Měl nejvíce letadel. Nejvíce děl. Měl více ponorek, než Německo, které se ponorkovou válkou proslavilo.
Hitler si dovolil začít válku jen díky podpisu paktu Molotov-Ribbentrop. Bez něj by si na Polsko nedovolil zaútočit, protože by riskoval, že se v září 1939 dostane mezi "dva ohně", stejně jako se stalo Německu v létě 1914. Stalin tedy umožnil Hitlerovi válčit. A dostal za to území a volnou ruku ve východní Evropě.
To však není všechno. Bez SSSR by se Německo nemohlo na válku nikdy připravit. Německo nemohlo doma vyvíjet tanky. Tak je vyvíjelo v SSSR. Veškeré palivo, na které německé tanky projely Evropou, na které německá letadla bombardovala Británii, pocházelo ze SSSR. Stalin zásoboval německou armádu obilím a vším potřebným. Hitler by bez Stalina byl nic. Směšná uřvaná figurka, která by časem padla.
Ani tohle není vše. Sovětský svaz jednal o připojení k Ose. Nevyšlo to jen kvůli tuposti Hitlera, který byl tak hloupý a naivní, že nechtěl přenechat Stalinovi ve sféře vlivu ani Bulharsko. Stalin si tedy řekl, že si všechno vezme sám, vojensky.
Od krachu jednání, což byl podzim 1940, připravoval Stalin systematicky útok na Evropu. Měl přijít v létě 1941. Můžeme se jen dohadovat, zda měl Hitler tak skvělou rozvědku, či jen pekelné štěstí, jako celý život.
Každopádně Stalina předběhl. Jestli o dny či týden (nebo dva) se můžeme dohadovat. Je to úplně fuk. Rychlý postup Němců do nitra SSSR byl možný jen díky tomu, že celá Rudá armáda byla na hranicích v útočných pozicích bez jediného zákopu a se všemi letadly na letištích.
Nyní přeskočme několik let, které všichni známe. Jsme na jaře 1945 a díky hlouposti Hitlera jsou rudoarmějci v Berlíně. Nejsou to však osvoboditelé ale okupanti. Okupanti, kteří chtěli obsadit Evropu až po Atlantik, ale Hitler jim překazil plány a ovládnou tedy jen půlku Evropy.
Sovětský svaz tak fakticky prohrál druhou světovou válku, protože nesplnil cíle, které si Stalin již ve 30. letech vytyčil. Avšak, část Evropy měl. Okupovanou.
8. května 1945 skončila jedna okupace českých zemí.
9. května 1945 začala druhá okupace českých zemí.
Žádný sovětský voják, jež padl při okupaci Československa v roce 1945 tedy není osvoboditel, ale okupant. Pojďme strhnout všechny jejich sochy. Přejmenovat všechny ulice. Přejmenovat všechna náměstí. Pojďme za státní svátek vyhlásit den, kdy poslední Rus odtáhl pryč.
Jen takhle se zbavíme nánosu lži na naší minulosti a budeme do budoucnosti moci vkročit nezatíženi prolhaným výkladem dějin. Ano, hodně bolševiků bude řvát. Nechme je řvát. Začněme na školách vyučovat dějiny, aby následující generace chápaly, komu vděčíme za svobodu.
Mimochodem, napadlo Vás někdy, jak je šílené, že na nás z náměstí hledí sochy okupantů a znásilňovačů rudoarmějců ale nemáme sochy Gabčíka, Kubiše, Mašína, Morávka, Balabána a dalších skutečných hrdinů?