Za poslední tři týdny jsem četl nespočet nechápavých tweetů obvykle ve stylu: Jak je možné, že tak do očí bijící propagandě ještě Rusové věří? Oni si fakt myslí, že válku na Ukrajině vyvolal Západ? Ano, věří. Ano, myslí. Vždy to tak bylo.
Ponechme stranou drobné nuance, jakože v Rusku fakticky vzato nikdy nebyla skutečná demokracie, svoboda ani nic takového. Jen dva krátké pokusy, jeden asi půl roku v roce 1917 a pak částečně v 90. letech. Poté přišel Lenin, respektive Putin.
Zaměřme se na vnějšího nepřítele. Jeho "úloha" je pro pochopení ruských dějin i současné ruské mentality zcela zásadní.
Bolševici získali širší podporu mezi lidem díky tomu, že naslibovali na svou dobu naprosto nevídané věci. Šestihodinová pracovní doba, zákaz přesčasů, zákaz dětské práce, dva volné pracovní dny, zákaz práce žen v odvětvích pro ně nevhodných, zákaz práce v noci, více státních svátků.
A také vytvořili jedno velmi líbivé heslo: "Pracovat méně, vydělávat více." Krom toho také bolševici slibovali, jak se budou mít lidé dobře, jak se jim bude dařit, kolik budou vydělávat. Zkrátka, ráj na Zemi.
Uběhlo však pět let od revoluce a Rusko na tom nebylo lépe, ale hůře. Lidem se tedy vysvětlilo, že musí trochu více pracovat a pak bude ten ráj na Zemi. Došlo tedy k omezení a zrušení některých slibů.
Uběhlo deset let od revoluce a Rusko se pořád nedostalo na úroveň, jakou, mělo za doby vlády cara Mikuláše II. A řekněme si upřímně, že to opravdu nebyla kdo ví jaká úroveň. Nicméně, opakoval se předchozí scénář. Je třeba pracovat více. Je třeba pracovat usilovněji. Je třeba méně výdobytků socialismu. Někdo už začal vzpomínat na Cara.
V době, kdy uběhlo zhruba třináct let od revoluce si Stalin, v té doby již relativně pevně držící moc, velmi dobře uvědomoval, že takhle to nejde dál, že je potřeba vysvětlit lidem, proč se nedaří.
A soudruh Stalin měl vždy dobré nápady. Trockij! Trockisté! Oni jsou vinni! Zní to absurdně, ale začalo to fungovat. Něco se nepodařilo? Trockij! Není úroda? Trockisté ji sabotovali! Hrozí nám od Trockistů nebezpečí! Musíme se všichni semknout, být ostražití. Nepřítel naslouchá! Chtějí ohrozit naši komunistickou vlast! Už se nám začínalo dařit, když nám to Trockisté začali kazit!
A tohle se dělo na všech úrovních. Všude byl někdo, kdo ostatní kontroloval, všude byli agenti, důvěrníci, donašeči. Stalin dokázal ve 30. letech v Sovětském svazu vytvořit tak neuvěřitelný systém kontroly, že jej dokázala překonat až současná Čínská lidová republika se všemi myslitelnými moderními technologiemi.
Nikdo nevěděl, jestli osoba se kterou mluví, není nastrčený agent. Nikdo si nemohl být jistý, jestli jej někdo neposlouchá. V celé zemi se vytvořila atmosféra strachu, která posléze (opět byli obvinění Trockisté), umožnila Stalinovi udělat nechvalně proslulou Velkou čistku. A nikdo si proti tomu nedovolil protestovat. Lidé, kteří se tak usilovně bouřili proti carskému režimu se nyní klepali a udávali své sousedy.
Později to měl SSSR ještě jednodušší. Jen vyměnil Trockého, za Američany, potažmo Západ. Ostatně, i my s tím máme zkušenost. Slavná mandelinka bramborová, alias americký brouk, který na Československo údajně vypustili Američané.
A dnes Putin pouze navazuje na historickou tradici a využívá toho, co je v Rusech zakořeněné.