Nic nesymbolizuje zrůdnost a absurdnost Sovětského svazu více, než stavba Bělomořského kanálu. Celý příběh stavby je natolik šílený a absurdní, že by jej nedokázal vymyslet ani ten nejlepší spisovatel.
S myšlenkou spojit Bílé moře s Baltem přišli lidé už ve středověku. Postupně se myšlenka v různých etapách vracela, ale vždy byla odložena jako neproveditelná. S o to větší chutí se do stavby pustili bolševici poté, co v Rusku přebrali moc, chtěli ukázat, co dovedou.
Již délka kanálu měla být rekordní. Rovných 227 km. Pro představu: Suezský průplav měří 193 kilometrů a kopal se 10 let. Panamský průplav měří 82 kilometrů a kopal se rovněž 10 let.
Stalin požadoval, aby Bělomořský kanál byl dokončen za rok a půl. Ve 30. letech jste si opravdu nepřáli zklamat vůli a přání soudruha Stalina. Naftalij Frenkel proto vypracoval plán masového nasazení (především) politických vězňů z Gulagů.
A nejen to. Rovněž byli zatčeni a násilně na stavbu nahnání lidé žijící v oblasti, kudy měl kanál vést. Po celé zemi byli zatýkáni architekti, země měřiči a inženýři. Mnoho z nich se ani nedozvědělo nějaké smyšlené obvinění. V noci u nich zabušila na dveře Čeka, sebrala je a odpoledne již jeli vlakem, aniž tušili, kam je vezou. Až na místě zjistili, co je čeká.
Stavba probíhala v naprosto šílených podmínkách. Daná oblast je totiž po většinu roku buďto zcela zamrzlá, či je proměněná v bláto. Ve zbytku roku zde panuje nesnesitelné vedro. V těchto podmínkách museli pracující plnit pekelné normy. Pokud je neplnili, dozorci jim uložili ještě vyšší normy. Touto metodou bylo zajištěno, že kdo nebude plnit původní normu, toho dozorci udřou k smrti. Proto se všichni, ze všech sil, snažili normu plnit. Samotná stavba nakonec netrvala, jak si Stalin přál, pouhý rok a půl, ale dvacet dva měsíců.
Nelze dnes již přesně říct, kolik zde bylo nasazeno lidí a kolik jich stavbu nepřežilo. Oficiální čísla hovoří o 130 000 pracujících a 12 000 úmrtích. Je zcela jisté, že tato čísla nejsou pravdivá. Počty obětí byly násobně vyšší.
A dílo? Krátce po dokončení a napuštění kanálu se zjistilo, že je prakticky k ničemu. Ano, mohou zde plout malé a lehké lodě, ale příliš malá hloubka neumožňovala, aby zde pluly velké nákladní lodě, kvůli kterým byl původně kanál projektován.
Z tohoto důvodu musel být kanál několikrát prohlouben a rozšířen. A i dnes musí větší lodě stále obeplouvat celou Skandinávii, když plují z Bílého moře na Balt.
A tak vzniklo typicky ruské dílo: "Je to sice k ničemu, ale největší na světě."