Vladimir Putin pokládá rozpad SSSR za největší tragédii 20. století. Většině Rusů dnes Sovětský svaz chybí a chtěli by jeho obnovu.
Po SSSR a socialismu se však stýská i mnohým Čechům.
Stalinova ústava z roku 1936 zaručovala dělníkům sedmihodinovou pracovní dobu. To však dlouho nevydrželo. Od roku 1940 začaly vycházet usnesení Rady lidových komisařů, která z dělníků udělala otroky. O krutém samoděržaví by se dalo vyprávět dlouhé hodiny, ale komunismus vše překonal.
Vypíši Vám pár usnesení, aby bylo možno získat představu, oč se jednalo:
Výnos z 27. května 1940:
"O zvýšení úlohy mistrů v továrnách"
Jednalo se o to, že mistři dostali pravomoci, jako vojenští velitelé. Za takřka jakýkoli přestupek mohli udělovat drakonické tresty. Stali se z nich otrokáři.
Výnos z 26. června 1940:
"O přechodu na osmihodinovou pracovní dobu, na sedmidenní pracovní týden a o nedovoleném odchodu dělníků a zaměstnanců z továren a úřadů"
Už z názvu je jasné oč šlo. Dělník se stal nevolníkem. Nemohl opustit továrnu, v které pracoval a jít jinam. Tento výnos však zaváděl ještě další šílenosti: V případě, že jste do práce přišli o dvacet minut později, ani jste už nemuseli chodit. Rovnou Vás sebrali a odvezli do gulagu. Tohle není vtip či nadsázka. Tam jste pak pracovali pět až deset let a ani jednou jste se již neopozdili.
26. června 1940 vyšel ještě jeden výnos:
"O zvýšení pracovních norem a snížení finančních sazeb"
Název hodně napovídá. Jednalo se o to, že tímto výnosem SSSR de facto zavedl povinné přesčasy. Dokud jste nesplnili svou denní normu, nesměli jste z práce odejít. Normy byly šílené.
Výnos z 10. července 1940:
"O osobní zodpovědnosti za nekvalitní výrobky a za nedodržování povinných standardů v průmyslových podnicích"
Opět už název hodně napoví. Zároveň dostal každý podnik soudruha z NKVD, který dohlížel na ředitele a mistry, jestli jsou dostatečně tvrdí a tyranizují na dělníky. Jinými slovy, pracovali jste sedm dní v týdnu, pracovní doba se postupně rozšířila na devíti a později desetihodinovou, nesměli jste ani jednou přijít později a pokud jste udělali jeden špatný výrobek, byl to pro Vás měsíc bez výplaty.
Výnos z 10. srpna 1940:
"O trestní odpovědnosti za drobné krádeže ve výrobě"
Opět zcela evidentní, oč jde. Pro kontext doplním, že odcizení jednoho jediného šroubku Vás mohlo poslat na deset let do gulagu. Tam již nic neukradnete, o to se strážní velmi dobře postarají.
Výnos z 19. října 1940:
"O formách povinného převedení inženýrů, techniků, mistrů, úředníků a dělníků z jedněch podniků do druhých"
Jednalo se o to, že jste byli naprostým otrokem státu. Pokud SSSR rozhodl, že půjdete pracovat z Kyjeva do Novosibirsku, druhý den jste jeli.
Všechny výnosy byly zavedeny ještě předtím, než se SSSR ocitl oficiálně ve válce. Později, až začala válka, došlo jen k malým změnám. Byly zrušeny dny pracovního volna, pracovní doba navýšena na jedenáctihodinovou a došlo k zavedení povinných přesčasů.
"Kdo chce žít v pohodě, volí komunisty." Ale jak se říká: Proti gustu...
Poznámky na závěr:
Poprvé jsem o zmíněných výnosech a zotročení pracujících v socialistických systémech psal již v roce 2019. Letos v březnu došlo k publikování tohoto článku. Avšak vidím, že dané téma je stále velmi aktuální, a proto Vám jej znovu připomínám.
Pokud máte zájem si udělat představu, jak vypadal kompletní text některého z výnosů, tak např. zde se můžete podívat na výnos z 26. června 1940. Jestliže ani tomuto zdroji neuvěříte, máte tam přímo napsáno kdy a kde výnos vyšel: