Rusové, komunisté a jejich příznivci nás rádi poučují, jak máme staré pomníky respektovat a brát je jako součást naší historie. A zřejmě ani netuší, jakou grotesku předvedl soudruh Lenin v létě 1918.
V poslední letech bylo na Ukrajině strženo nespočet památníků a soch Lenina. Po každém stržení se ozvali Rusové a komunisté z mnoha zemí, včetně těch z České republiky, jak nechutně se Ukrajinci chovají. Pojďme se tedy podívat, jak se choval jejich guru, soudruh Lenin.
Muž, jehož sochy jsou strhávány dnes, totiž vstoupil do dějin jako jeden z největších ničitelů pomníků, soch, památníků, kostelů, klášterů a prakticky všeho, co více či méně připomínalo starý režim. Okamžitě po nástupu k moci označili ruští komunisté všechny představitele starého režimu za tzv. "bývalé lidi". Část z nich zavraždili, část vyhnali, části zničili život ale na všechny bylo nutno zapomenout. Vymazat je. Z Ruska i z historie.
Proto vydala Rada lidových komisařů, 12. dubna 1918, dekret o odstranění památníků carů a dalších představitelů carského režimu v Rusku. Další část dekretu se věnovala vztyčení pomníků budoucích. Především pak Marxe a Engelse. Ale tomu se věnovat nebudeme.
Jenže, v té době byla v plném proudu ruská občanská válka. Bílí byli úspěšnější a vypadalo to, že bolševický režim nebude mít v Rusku dlouhého trvání. Všechno se jim hroutilo, povstání střídalo povstání.
A přesto všechno si Lenin, 9. července 1918, na jednání Rady lidových komisařů vzpomněl, že dekret vydaný před pár měsíci není plněn s náležitou důsledností a entusiasmem. Pouhé dva dny poté, co proběhlo levicové povstání dokonce v samotné Moskvě, si soudruh Lenin udělal dostatek času, aby vzpomněl na staré pomníky.
Během debaty si Lenin uvědomil, že před samotným Kremlem stále ještě stojí významný carský pomník. A to jej rozčílilo. Jednalo se o pomník velkoknížete Sergeje Alexandroviče, strýce cara Mikuláše II. Ten byl zavražděn revolucionářem Kaljajevem v roce 1905 a Mikuláš mu na místě zavraždění nechal vztyčit velký kříž. "Jak to, že tohle monstrum ještě neodstranili?" zeptal se Lenin komisařů.
Bolševici vyšli před Kreml a nastala groteska jako z amerických němých filmů. Velcí revolucionáři a vládci Ruska se sháněli po provazech. Lenin šel příkladem, udělal na svém provazu smyčku jako první a hodil ji na pomník. Během pár minut byl celý pomník omotán provazy. Lenin, Sverdlov, Avaněsov a další komisaři se opřeli do provazů a před nevěřícími zraky strážců se pokoušeli pomník strhnout. Chvíli jim to nešlo, ale když jim statní mladí muži přišli na pomoc, "dílo" se nakonec podařilo. Vítězové nad bronzem si soudružsky gratulovali.
Během občanské války a po ní, došlo k hromadnému ničení pomníků po celém revolučním Rusku. Bolševici zničili, co mohli. Dnes tedy Ukrajinci nedělají nic jiného, než že odstraňují pomníky nejslavnějšího ničitele pomníků. Není žádný důvod vídat sochy novodobého Hérostrata.