Druhý den na seně probíhá stejně klidně jako ten první. Ráno přijde paní domácí pro seno. Pak přijede hlídka VoPo. A odpoledne druhá hlídka VoPo. Denní rytmus je tady pevně zažitý a to klukům vyhovuje.
Ač jsou Radek, Pepa a Milan s úkrytem jinak spokojeni, trápí je hlad. Zdejší rodina evidentně není nijak bohatá a jídla mají poskrovnu. Mohou tak možná doufat v několik brambor pro prasata a pár hlávek zelí ze zahrady za domem. Celý den myslí na večerní výpravu do kuchyně.
Hodiny utíkají trojici velmi pomalu a když se konečně setmí, stejně jako včera, i dnes čekají ještě několik hodin, než bude celá ves klidně spát.
Nejprve se vydají do zahrady pro pár hlávek zmrzlého zelí, seberou brambory pro prasata a posléze vezmou útokem kuchyň.
Na rozdíl od včerejška, dnes trochu jídla najdou. Mísa plná pěkných, velkých brambor leží na stole. Jen silou vůle odolají, aby mísu nevyjedli na jedno posezení. Po krátké debatě bratři rozhodnou, že každý si vezme jen jednu bramboru. Cokoli navíc by bylo velké riziko.
Ještě více je pokouší konev, ve které je kondenzované mléko. A ne ledajaké. Z Anglie. Kluci se musí ovládnout. Takové mléko je pro běžného občana nedostupné. A kdyby jen trochu upili, domácí by si toho jistě okamžitě všimli.
Každý drží v ruce svou bramboru a vrací se zpět. Nahoře na seně debatují o původu mléka a pochutnávají si na bramborách. Mašínové spekulují, že domácí mohou být komunisté a mají nějaké vyšší postavení ve straně. Jak jinak by k anglickému mléku přišli? Ještě to proberou zítra.
Teď už chtějí spát. Únava je každým dnem větší.