Bylo 7. listopadu 1917, když krátce před desátou hodinou večerní vypálil křižník Aurora z příďového děla ráže 152 mm. A tento výstřel změnil Petrohrad, Rusko a celý svět.
Několik poznámek k samotné události a nejbližšímu dění po Velké říjnové socialistické revoluci:
1. Čím více jsem o říjnové revoluci četl, tím méně chápu, jak je možné, že k událostem došlo. Nejde ani tak o neschopnou Kerenského vládu, snaživé bolševiky a vybičovanou společnost. Tohle všechno vytvořilo dokonalé podhoubí pro převrat. Jde o neuvěřitelnou shodu okolností.
Samotné revoluci předcházely týdny a měsíce různých jednání, konspirací, hlasování, intrik, přetahování jednotlivých lidí z vládní garnitury na stranu revolucionářů. Dalším zásadním bodem jsou obří neshody mezi samotnými revolucionáři. Neuvěřitelnost, kterou zmiňuji výše, spatřuji v tom, že kdyby jedno jediné hlasování (často o jeden či dva hlasy), jediný člověk, jediné jednání, dopadlo opačně, revoluce by nemohla buďto vůbec začít, či by nebyla úspěšná. Snad za žádnou světovou událostí nestojí taková shoda náhod, jako za bolševickým převratem v Rusku.
2. Necelé tři týdny po revoluci se konaly (již předtím naplánované) volby do Ruského ústavodárného shromáždění. Bolševici tyto volby prohráli. Získali 23 % hlasů (kolem 10,5 mil. hlasů). Zatímco Eseři získali takřka 38 % hlasů (přes 17 mil. hlasů). Volilo 46 mil. lidí.
Na tomto místě je třeba vyvrátit dva mýty. Ne, Rusové si bolševiky nezvolili. Lenin získal 23 % hlasů. A kupříkladu Hitler 33 % hlasů. Ani jeden z těchto diktátorů neoslovil ve "svobodných" (k tomu termínu se ještě dostaneme) více voličů.
Češi si totéž říci nemohou...
A druhý mýtus: Není tomu tak, že by bolševiky volili "blbci z venkova". Kdepak. Bylo to přesně naopak. Baštami bolševiků byla velká města. Právě vzdělanější část ruské populace, která tíhla k bolševismu. Venkov oproti tomu podporoval Esery.
3. Volby z října 1917 byly prvními, a až do 90. let 20. století, posledními alespoň částečně svobodnými volbami v Rusku. Byť je samozřejmě pravda, že západoevropské chápání pojmu "svobodné volby" zde opravdu nebylo naplněno. Ale to ani nešlo. Na ruské poměry byly svobodné.
4. Ruské ústavodárné shromáždění poprvé zasedlo v polovině ledna roku 1918. Zasedání trvalo zhruba 10 hodin a následně bylo rozehnáno bolševiky. Bolševici, vědomi si skutečnosti, že nemohou ve volné soutěži politických stran zvítězil, již žádné svobodné volby nedovolili.
5. Dnes máme tendence pokládat dějiny Ruska za rozhodnuté momentem úspěšného provedení Velké říjnové socialistické revoluce. Nic nemůže být vzdálenější pravdě. Ruská občanská válka se v prvotních fázích vůbec nevyvíjela pro bolševiky dobře. A dokonce samotní vrcholní představitelé bolševiků pochybovali.
V létě 1918 pronesl Trockij tato slova: "Zřejmě padneme, ale ještě předtím za sebou bouchneme dveřmi tak, že to uslyší celý svět." Nechám stranou, že v tomto citátu je dokonale popsána mentalita ruského uvažování.
Bolševikům se však povedlo něco, co v takové míře "nedokázali" ani francouzští revolucionáři. Rozpoutali šílený teror, jaký si do té doby nikdo neuměl představit. Byla to právě extrémní brutalita, vytvoření všeobecné atmosféry strachu a fanatismus přívrženců bolševismu, co převážilo misky vah v ruské občanské válce.
6. Varováním pro naši dobu může být přístup světa k VŘSR. Ano, svět byl událostmi šokován, znechucen, pobouřen a mnozí politici vyzývali k rozhodné akci. Ale když došlo na činy, chyběla svobodnému světu vytrvalost a pevnost.
Ano, došlo ke spojenecké intervenci, které se účastnily desítky tisíc evropských a amerických vojáků (na východě desítky tisíc Japonců). Avšak Britové, Francouzi a Američané se stáhli z Ruska již v roce 1920. A postupem času uznali bolševiky jako legitimní ruskou vládu. Čímž zradili "bílé" emigranty.
Velká říjnová socialistická revoluce je největší tragédie, jaká postihla svět od pádu Konstantinopole a úpadku starověkého Říma. Důsledky jsou stejně katastrofální a dlouhodobé.
Dnešní Rusko je, právě v důsledku VŘSR, ztracenou a padlou zemí, bez jakékoli budoucnosti.